Odkud pochází lidská morálka -- Proč být dobrý? (7/7)

29. srpna 2008 v 12:33 | sagan (zavináč) email (tečka) cz |  Lidé
Altruismus: živočich prospěje jinému na svůj úkor -- přitom to ale nějak musí pomoci genům jeho samotného v naději na přežití. Altruismus se objevuje ve skupinách zvířat s pamětí žijících ve stabilní skupině. Jsou to geny, kdo profituje z altruismu. Základ naší morálky, rozhodování dobrého a špatného, je chladný, výpočetní, původně nevědomý proces, který najdeme i u jiných živočichů. Morálka je instinkt. Prostřednictvím hry vězňova dilematu je možné dokázat, že se lidem z dlouhodobého hlediska nejvíce vyplatí spolupráce -- se schopností rozpoznat a trestat podvodníky.

Lidé v současné společnosti platí daně a jsou zapojeni v mnoha dalších druzích spolupráce. Jak se ale objevilo trestání špatných lidí vůbec poprvé? Proč jsem rozhněvaný, když já přispívám, někdo jiný nepřispívá a přitom pobírá stejné výhody? Proč ho prostě neponechat jemu samotnému? Trestat někoho spotřebovává cenné prostředky jako je čas a navíc mi může "špatný" způsobit zranění. Lidé ale většinou spolupracují, chovají se podle pravidel společnosti. Odkud se vzala pravidla společnosti vůbec poprvé? Kdo je ustanovil?

Lidé, kteří se chovají altruisticky, jsou zranitelní zneužitím více sobeckými lidmi uvnitř své vlastní skupiny, ale celkově jsou skupiny altruistů mnohem odolnější a poráží více vnitřně sobecké skupiny. Altruismus se tedy vyvíjí přirozeným výběrem, dokud jeho celkové výhody předčí jeho místní nevýhody.
Většina lidí jsou typičtí altruisté. Pak je několik lidí laskavých a dobrosrdečných ke komukoli, bez nároku na reciprocitu, a dokonce i často jednajících laskavě i s jedinci, kteří jim ubližují. Podobné je množství lidí, které považujeme za "podvodníky". Typické rozložení podle gaussovské křivky.

Morální instinkt byl upřednostňován během přirozeného výběru kvůli jeho uzpůsobenosti pro dlouhodobé udržení společnosti dávno předtím, než se na Zemi vyvinuli lidé. Morálka není specificky lidská vlastnost. Sdílíme s primáty určité základní bloky morálních schopností, a možná to jde ještě dál, až k ptactvu. Altruistické chování je pro nás stejně instinktivní, jako když ptáci pouští jídlo do hýbajících se zobáčků svých dětí, občas se tam dostane kukačka a zneužívá to.

Přestože se chováme altruisticky, pak jen proto, že očekáváme oplátku. Egoismus nás vede ke spolupráci. I zcela sobecký hráč nezradí jako první. Je tedy "správné" být sobcem pokud to prospívá skupině? Myslím, že ano.

Moralita se objevila jako důsledek evoluce, pokud jsou organismy "morální", pak mají vždy větší možnosti na rozmnožení. Moralita je v evoluci nevyhnutelná. Našli jsme objektivní důvody, proč být morální.
Evoluce snadno a jasně vysvětluje naši morálnost. Tím je naše morálka i zcela objektivně definovaná. Vědecky můžeme podložit vývoj morálky na základě evoluční teorie včetně podpory objektivními důkazy. Vzniku altruismu prostřednictvím evoluce dobře rozumíme. Altruismus a moralita jsou z části vedlejším jevem adaptace pro přežití v rámci evolučního souboje.

Řekli bychom, že zvířata nemají vědomé motivy -- a nemají. My se někdy domníváme, jak jsou naše motivy vědomé -- ale jak stejné chování ostatních jedinců živočišné říše ukazuje -- altruismus není vždy rys vědomého jednání.

Máme dobré darwinovské důvody, proč bychom měli být altruističtí, velkorysí a "morální" vůči ostatním. Důvodem jsou genetická spřízněnost a reciprocita.
Geny ovlivňují své organismy, aby se chovaly altruisticky, což zaručuje, že se zachovají do budoucnosti. Že se zachovaly až dodnes, a my jsme mohli jejich altruistické chování odhalit. Náš altruismus zjemňuje sobeckost v nás.

Naší morálce rozumíme od jejího vzniku, vývoje, přes její fyzikálně-chemický základ ve funkci mozku, přes biologii až konečně ji každý osobně zažíváme prostřednictvím pocitů. Slovo "morálka" a jeho chápání je užitečnou metaforou pro vyjádření těchto našich emocí. Morálka nepochází z ničeho božského, nadpřirozeného, absolutního. Je založená na naší biologické stavbě, přírodě a je jasně vysvětlitelná.

V lidské společnosti jsou "nedobří" trestáni vyloučením ze společnosti a z hlediska dlouhodobého zachování společnosti je žádoucí zabránit rozmnožení jejich "negativního" chování.


Lidé se někdy chovají "špatně", protože se to z krátkodobého hlediska vyplácí. Nejsou "zlí", jen si nemohou pomoci, protože jejich předkové, z nichž vzešli, takovou strategii pro přežití využívali. Motivací Hitlera i Dalajlámy je to samé: touha po štěstí. Ani jeden neměl na vybranou jak se narodí a jaké okolnosti a životní události ho potkají, ostatně tak jako nemá na vybranou nikdo z nás. Hitlera považujeme za zmateného, a to jakože dost. Ale byl Hitler či Stalin zlý? To k ničemu není. Měli bychom takové lidi považovat spíše za pacienty než zlé lidi. Společnost měla včas rozpoznat jejich neblahé chování a na doživotí je izolovat. Dnes je můžeme brát alespoň jako prototypy pro poučení do budoucnosti.

Jak nám ukázala hra "vězňovo dilema" a úspěšná strategie "velkorysé něco za něco", při více kolech je výhodné se chovat "dobře" a spolupracovat. Viděli jsme, že nezištné jednání (=altruismus) a spolupráce (=kooperace) vyvstávají právě a přímo z evoluce organismů jako nutnost pro sobecké přežití.

Nic z toho nesnižuje náš velkolepý smysl emocí soucitu a šlechetnosti či lásky.
Altruismus a sobeckost jsou dva vzájemně propojené styly, které se objevují jako důsledek boje mezi sebou v zápasu o existenci a zachování do budoucnosti.

Chování zvířat se velmi podobá lidskému záměrnému chování: zvířata hledají potravu, hlídají mláďata, hledají partnera. Podobně záměrně se jeví dokonce také chování strojů. I stroj -- např. počítač hrající šachy -- vypadá, že má záměr.

Naše geny jsou sobecké, což ale neznamená, že my sami jsme nutně sobečtí -- to jsou dvě odlišné věci. Někteří lidé chtějí pro uspořádání naší společnosti používat výraz sociální darwinismus (Herbert Spencer: "přežití nejsilnějších"). Říkají, že se musíme chovat tak, jako zvířata, která k sobě nejsou milá, a my jakožto zvířata se proto musíme chovat stejně. Říkají, že proto ani my lidé nemáme žádný důvod pro to, být k sobě milí. Říkají, že nemusíme pomáhat potřebným, protože jsou slabí, a prostě vyhynou -- a to je podle nich rovněž správné.

Sociální darwinismus je nechutné zneužití Darwinovy teorie pro podporu politické doktríny s necitelnými a ohavnými důsledky. Čas ukázal, že sociální darwinismus je špatný, ale myšlenka biologická evoluce se ukázala býti správnou. My tedy nemusíme být sobečtí, můžeme být milí, pokud chceme. Výraz "přežití nejsilnějších" je přílišné zjednodušení vývoje druhů.

Představa "vlčí smečky" neukazuje, jaká by morálka měla být. Pokud budeme rozumět sobě, budeme předvídat své sobecké jednání, budeme moci zabránit naší biologické přirozenosti. Můžeme být takoví, jací sami chceme. Nejsme povinni se řídit naší přirozeností vycházející z poměrů, ze kterých jsme vzešli. Pokud přijímáme evoluci, neznamená to, že bychom se měli chovat jako zvířata.

 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 b b | 14. září 2008 v 19:44 | Reagovat

::Jak stejné chování ostatních jedinců živočišné říše ukazuje -- altruismus není rys vědomého jednání.::

     Že by snad zvíře nemělo vědomí sama sebe, podobně jako má člověk? Ze zkušeností s chováním zvířat plyne jiný závěr.

2 Re: b Re: b | Web | 14. září 2008 v 21:14 | Reagovat

Záleží na přesné definici slova "vědomí", které používáme. Zcela nepochybně však vědomí včely bude velmi podstatně rozdílné od vědomí člověka. Oba druhy jsou přitom schopny shodného altruistického činu.

V každém případě díky za námitku,

Sagan

3 ivo ivo | 2. května 2012 v 4:07 | Reagovat

sice s názory na tomto blogu často nesouhlasím, nicméně jsou zde zajímavá zamyšení a blog hodnotím velmi kladně :-)

4 Borius Borius | E-mail | 9. května 2012 v 3:35 | Reagovat

Myšlenky jsou to zajímavé. Nicméně, mám za to, že je to především morálka, co člověka odlišuje od ostatních zvířat. A svědomí. Díky tomu se většina lidí nechová jako zvíře, tzn.: Tvůj soused má lepší kořist? Ukradni mu ji. Protestuje? Zmlať ho. Zkrátka ta lidská morálka je od „přírodní morálky zvířat“ absolutně odlišná.

5 Petr ton Petr ton | Web | 2. září 2017 v 11:26 | Reagovat

Jake lekce kytary byste doporucili?

6 Kamila Kamila | Web | 2. září 2017 v 11:36 | Reagovat

Znate nejakou dobrou skolu kytary online?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama