Kolaps evoluční teorie

21. října 2008 v 20:01 | sagan (zavináč) email (tečka) cz |  Stvoření a evoluce
Jak se může organismus "přizpůsobit" okolnímu prostředí? Objeví se např. u ryby větší ploutve, když je potřebuje, aby unikla predátorovi a přežila? A objeví se po generacích u žiraf dlouhý krk, když jej musí neustále natahovat za potravou? Bude darwinismus během deseti let již jen pouhou historií?

Přirozený výběr (= přírodní výběr) a adaptace

Genetické mutace připravují surový materiál, na který působí přírodní výběr. Přírodní výběr působí na již existující mutace. To jsme ukázali na příkladech evoluce končetin a prstů u obratlovců, hmyzu, brambor a bakterií. Z celkové populace přežijí jen organismy lépe zapadající do okolní přírody, která se sice (obvykle) pozvolně, ale neustále mění. Až okolní prostředí (přírodní výběr) ukáže, jak dobře je živočich vybaven pro život v něm.

Adaptace v evoluci neznamená, že si zvíře přeje například jinou barvu zabarvení, aby lépe splynulo s okolím a ztratilo se tak predátorovi. Daný organismus (jedinec) se nepřizpůsobuje na základě svých potřeb pro přežití okolní přírodě. Jeden konkrétní organismus se nevyvíjí v reakci na okolní prostředí. Přírodní výběr působí na již existující variace přítomné v populaci živočichů.

Až později se může objevit výhoda pro již existující vlastnost živočicha, která doposud nebyla využita (preadaptace). I jen malá výhoda pak činí velký rozdíl mezi organismem nesoucím takovou vlastnost a mezi ostatními organismy populace. Jaká vlastnost je výhodná se přirozeně ukáže při úspěšnosti v přežití a rozmnožení organismu s takovou vlastností (tj. vlastnost se zachovává do budoucnosti).

Přirozený výběr stále lepších a lepších variant vlastností v následujících a následujících generacích vede k nahromadění takové změny a makroevoluci. Jak jsme ukázali, hromadění těchto změn trvá velmi dlouho (odehrává se na měřítku geologických časů). Hromadění (akumulace) vlastností vysvětluje velkolepé důsledky procesu evoluce (makroevoluce), kterým říkáme evoluční adaptace.
Gepard.

Není to tak, že by například gepard potřeboval rychle běhat, aby mohl dostihnout svojí oběť, a aby tak sám přežil, a rychlý běh se u něj proto rozvinul. Nestalo se to tak, že by gepard potřeboval rychlý běh a proto se tak stalo. Podobně to není tak, že by mlok (salamandr) žijící v úplné temnotě nepotřeboval vidět, oslepl, a to se přeneslo i na jeho potomky. Tento druh chybného vysvětlení se označuje jako teologické nebo funkční vysvětlení.

Charakteristiky získané organismem během jeho života se nepřenáší na jeho potomky. Takže pokud si během života poškodíte oko, nemusíte se bát, že by se vada přenesla i na vaše potomky. Jinou záležitostí je např. kouření nebo pití alkoholu, které mají vliv i na potomstvo.

Dlouhý krk žiraf

Podobně existuje chybná ilustrace vzniku dlouhého krku žiraf, kterou zpopularizoval Jean-Baptiste Lamarck (1744-1829) ještě před uvedením biologické teorie evoluce Charlesem Darwinem (1859) a genetikou Johanna Mendela, která vešla ve známost až na konci 19. století. Jean-Baptiste Lamarck vysvětloval vývoj druhů jako vývoj dědičnosti užívaného a neužívaného. Jeho základní (chybnou) myšlenkou bylo, že každý živý organismus si vytváří svým úsilím určité výhodné znaky a jiné nevýhodné zase ztrácí.

Vznik dlouhého krku žiraf vysvětloval jako výsledek mnoha generací natahování žirafích krků po listech v době nedostatku trávy, které se dědilo do dalších generací. Představoval si, že se původně vcelku "normální" zvíře natahovalo po listech ve vyšších patrech stromů, a krk se stálou námahou v každé generaci maličko protáhl a zesílil, což se opět přeneslo zase do další generace. A tak dále.

Nemohlo ale docházet jen k prodloužení samotného krku, protože se musel vyvíjet i cévní systém, velikost srdce a plic, aby mohl být mozek žirafy dostatečně zásobován krví. V cévách rovněž vznikly chlopně, které zase zabraňují překrvení mozku při sklonění krku a pití. A to všechno se dělo souběžně, jinak by zvíře nepřežilo.

Rovněž Lamarckova hypotéza (Lamarkismus) chybně předvídala, že organismy mohou být s postupem času pouze složitější a že jednodušší druhy vymizí. Evoluční teorie, kterou představil Charles Darwin, dovede vysvětlit stálou přítomnost jednoduchých organismů.

Jean-Baptiste Lamarck nám přesto přinesl tu ohromnou myšlenku, že postupný vývoj je nejlepším vysvětlením fosílií a současné rozrůzněnosti (diverzity) života. Rozpoznal také velké stáří Země.

#

[DARWINŮV OMYL - LIDÉ A DINOSAUŘI ŽILI VE STEJNÉ DOBĚ?]

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Smithf726 Smithf726 | E-mail | Web | 30. října 2014 v 0:10 | Reagovat

I am now not certain the place you're getting your info, however good topic. I needs to spend some time learning more or figuring out more. Thank you for magnificent info I was on the lookout for this information for my mission. abkdefekeedcdaea

2 Smithe504 Smithe504 | E-mail | Web | 30. října 2014 v 0:14 | Reagovat

I will immediately clutch your rss feed as I can not to find your email subscription link or enewsletter service. Do you have any? Please let me know in order that I may just subscribe. Thanks. cbbdcdbdfdeeedfd

3 Smithe720 Smithe720 | E-mail | Web | 1. listopadu 2014 v 23:35 | Reagovat

Where To Purchase Generic Ciprofloxacin 0.3 5ml in Albuquerque edcdddeddafckgea

4 cialis cialis | E-mail | Web | 6. srpna 2016 v 1:05 | Reagovat

Have you ever considered about including

5 Kamil Kamil | Web | 2. září 2017 v 11:14 | Reagovat

Lekce kytary NaNastroj.cz jsou super

6 Kamil Kamil | Web | 7. září 2017 v 19:53 | Reagovat

Zkuste lekce kytary Nanastroj.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama