Mají zvířata vědomí?

24. ledna 2009 v 21:11 | sagan (zavináč) email (tečka) cz |  Duše a vědomí
Mají vědomí formy života jiné než člověk? Mají také ostatní živočichové vědomí sebe sama? Výraz pro živočišnou říši (animalia) pochází z latinského slova anima, které znamená "dech života" neboli duše. Aristotelés napsal v "De Anima", že lidská duše je oddělitelná od těla, zatímco zvířata duši nemají.


Jsme si téměř jisti, že všichni lidé mají vědomí. Mnoho lidí se dnes domnívá, že i šimpanzi a ostatní primáti, stejně jako psi a kočky mají vědomí. Mají ale vědomí i potkani a křečci? Ryby? Chovají se tak, jako by je měli. Jak daleko až můžeme pokračovat k menším a menším živočichům? Bakterie? Kde je hranice mezi vědomím a nevědomím? Existuje taková hranice? Spíše to vypadá, že vědomí je dáno složitostí neurální soustavy a procesy zpracovávajícími informace v ní. A tím jak je toto zpracování jednodušší, tím jsou menší i schopnosti vědomí, tedy duše.

Rozvinuté vědomí nejspíše nebude mít bakterie, améby ani mořské hvězdice. Je docela možné, že i mravenci, přes všechnu svou chytrou činnost, jsou jenom chytré automaty potloukající se světem bez nejmenšího pocitu či myšlenky. Co pstruh? Kuřata? Krysy? Je uvnitř škeble někdo, komu o něco jde?

Mnoho zvířat se může naučit velmi komplikovaným činnostem, které u lidí vždy vyžadují zapojení vědomí. Jací živočichové nemají vědomí a jací už ano?

Slunečnice sleduje slunce a natáčí se za ním. Vyhazuje kukačí mládě, které se vyklubalo v cizím hnízdě, ostatní mláďata úmyslně? Proč to dělá? Novorozená kukačka je pochopitelně nevědomá. Maximalizuje množství potravy a ochranné péče. Kolik organismů dělá tyto chytré bezděčné věci a my to považujeme za projev vědomí?

Opice nemají tak bohaté vědomí jako lidé. Nezajímá je vesmír, nevědí nic o abstraktních demokratických principech. Každý jedinec však dokáže vnímat pocity ostatních jedinců (viz empatie, zrcadlové neurony). Práce s šimpanzi a opičkami tamarin ukázala, že rozlišují mezi záměrným a nezáměrným jednáním ostatních členů tlupy. Podobně dokáží rozlišit mezi živými a neživými objekty. Můžete dát facku automatu na Colu (chlastomatu), ale ne mláděti. U opic najdeme tyto sociální instinkty, které jsou základem etiky a morálky. Více vizte Altruismus zvířat.

Další podobnost ve vědomí šimpanzů a lidí je u agrese. Šimpanzi na válečné výpravě se zvrhnou ve skupině na vraždící stroje -- stejně jako lidi. Davová psychóza, hecování, u nich vede v takovém okamžiku stejně jako u lidí ke ztrátě individuality.

Jak je to s vědomím lidského embrya? Jeho vědomí bude bez pochyb v prvních týdnech na mnohem nižší úrovni, než například vědomí dospělého šimpanze. Diskuze o umělém přerušení těhotensví a pokusech na zvířatech spočívá právě na tomto základě. Lidský plod, jehož vnímání nejsou o nic víc, než pocity prvoka, si užívá daleko větší úcty než dospělý šimpanz. Pro zábavu zabíjíme členy jiných druhů.

Sebeuvědomňování najdeme u šimpanzů, orangutanů, delfínů a lidských dětí starších 18 až 24 měsíců. Poznávají sami sebe v zrcadle (snaží se zbavit předtím připevněné značky na jejich tvář). Spolu s nimi máme tento jedinečný způsob vědomí sebe v okolním světě. Opice to nedokáží. Nejen někteří savci, ale také někteří ptáci mohou být sebeuvědomělí, jak bylo například prokázáno u straky.

Když má ryba ve rtu zapíchnutý háček, bolí ji to tolik, jako by to bolelo nás, kdybychom měli háček zapíchnutý ve svém rtu? Myslí pavouci nebo jsou to jen titěrní roboti, bezmyšlenkovitě spřádající své elegantní sítě?

Někteří lidé dávají dělicí čáru mezi vědomými a nevědomými živočichy např. před vepře. Možná proto, že je rádi konzumují. Ubližujeme jim při zabíjení? Pokud bychom je nezabíjeli, vedlo by to k obětování našich zájmů, zájmů našich dětí, našich přátel. Vědomí ale není výhradně lidskou záležitostí. Opice i psi pociťují bolest, vinu, stydí se. Pes si sice nepostaví boudu, ale i některá jiná zvířata mimo člověka jsou tvořivá. Například chrostíci (Trichoptera) si staví domeček.

Vědomí a nevědomí


Představte si, že jedete s někým v autě a bavíte se s ním tak dobře, že přijedete na místo, zaparkujete, vystoupíte, a vlastně si vůbec nepamatujete, že byste vědomě posledních deset minut řídili. Zcela jistě to byly končetiny vašeho těla, které řadily, brzdily, přidávaly plyn. Existuje snad nějaké vědomí, které toto řídilo, jen nebylo v tu chvíli spojeno s řidičem?

Většina zpracování v našem mozku je nevědomá. Často děláme chytré věci zcela bez myšlení; děláme je automaticky či bezděčně. Např. informace periferního vidění o optickém toku tvarů v okolí mozek používá k upravování délky kroku bez intervence našeho vědomí, když se pohybujeme nerovným terénem. Natáčíme tělo při spánku. Děláme spoustu věcí bezmyšlenkovitě: čistíme si zuby, zavazujeme tkaničky, řídíme auto. Nevědomí tvoří větší část naší osobnosti.
Pamatujete si, jak jste si naposledy "přeleželi" nohu? Můžete ji ovládat, ale necítíte, jak a kam jste došlápli a v prvních okamžicích jen padáte? Pohyb v externím světě a ovládání našeho těla nám umožňuje opět v podstatě nevědomý, tzv. šestý smysl, kterému říkáme propriecepce. Mozek vyšle signál do končetiny a rovněž očekává určitou zpětnou vazbu (odezvu) ve formě tlaku na končetinu od podložky v určitém časovém okamžiku a rovněž změnu polohy ostatních částí těla.

V případě úplného poškození smyslových nervů, kdy se vzruchy z jednotlivých částí těla šíří pouze z mozku do ovládané končetiny, ale informace se nepřenášejí z "čidel" končetiny zpět do mozku (neuropatie), stává se tělo téměř neovladatelným (propriecepce nefunguje). Tělo není paralyzované, mozek může vysílat signály do svalů, ale nemá zpětnou odezvu. Jakoby duše ztratila tělo. Lidé s tímto poškozením mohou zpočátku jen ležet, a sami se musí naučit získávat zpětnou vazbu od končetin výhradně pomocí zraku. Chybí jim přirozený smysl pohybu.

Musí si představit, jaké svaly musí jak zapojit, naplánovat každý svůj pohyb. Musí přesně přemýšlet o každém pohybu, aby udrželi rovnováhu. Musí používat oči, aby jejich mozek věděl, v jaké poloze se nachází jejich tělo, jejich končetiny, jednotlivé části těla. Když jdou, musí neustále vidět, kde jsou jejich nohy.

Musí umět odhadnout hmotnost a pevnost předmětů, které berou do ruky. Jak je těžký předmět, aby se při uchopení jejich tělo nepřevážilo? Jak silný aplikovat stisk (tlak) dlaně. Je to křehká sklenice nebo pevný meloun? Nad každým pohybem, který většina z nás dělá "automaticky", musí takto postižený člověk neustále vědomě přemýšlet.
Většina z toho, co děláme, je zasunuto hluboko uvnitř fungování neuronové sítě v naší hlavě a není přístupno vědomí. Jen při určitých akcích je vědomí zapojeno.

Informace uložené v našem nevědomí rovněž mají důležitý vliv na náš celkový fyzicko-psychický stav, tak moc jsou pro fungování mozku základem. Prevence nemocí proto nespočívá pouze v kvalitní výživě, ale také v utváření struktury mozku, která v podvědomí utváří naše emoce a způsob reakce na podněty v budoucích situacích.

Nepřehlédněte! Tento článek je součástí seriálu Duše a vědomí.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 vesele-naramky vesele-naramky | Web | 29. července 2016 v 19:51 | Reagovat

http://www.rajkrmeni.cz/axolotl-mexicky/

2 Jiří Vřava Jiří Vřava | 24. prosince 2016 v 15:08 | Reagovat

Zvířata a vědomí? Kde by ho vzali, taková hloupost!
To mají přece jenom lidi! Oni spolu zvířata komunikují na jistých úrovních telepatie, ale vědomí nemají. Všechno co dělají, mají v genech, tak to dělají automaticky.
Každý tvor má jistou individuální formu vědomí. Nelze je přirovnat k výrobkům nebo strojům. Taková 3,13.....a!

3 Petr ton Petr ton | Web | 2. září 2017 v 11:10 | Reagovat

Znate nejakou dobrou skolu kytary online?

4 Kamil Kamil | Web | 2. září 2017 v 11:23 | Reagovat

To je moc zajimave

5 Kamila Kamila | Web | 7. září 2017 v 19:50 | Reagovat

Jake lekce kytary byste doporucili?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama