Proč se v evoluci objevilo vědomí?

24. ledna 2009 v 21:22 | sagan (zavináč) email (tečka) cz |  Duše a vědomí
Kdy se v průběhu evoluce objevila subjektivní mysl?

Smysl budoucnosti a odložení potřeby

V našem vědomí můžeme simulovat (představovat si) budoucí události a na základě výsledků těchto simulací se teprve záměrně zachovat se znalostí důsledků vybraného chování. Takto rozvinutou předvídavost najdeme jedině u člověka. Schopnost upravovat své chování je nejhlavnějším znakem člověka. Všichni se bojíme. Bojíme se o sebedůvěru, o svoji budoucnost (budoucnost ve formě svých dětí), o svět. Vědomí nám umožňuje se chránit. Vědomí nám rovněž umožňuje vytyčit si cíl a jít za ním. Právě to hnalo všechny civilizace až dosud vpřed. Vidina možnosti lepší budoucnosti. Mnoho lidí však nemá dostatečně vyvinuté vědomí pro budoucnost, jak často vidíme kolem sebe. Mozek vytváří představu sebe v budoucnosti. Může se dobře učit, protože ví, že bude pro ostatní společnost v budoucnu prospěšný a ta ho za to odmění. Nikdo nebude naopak stát o hromadu masa a kostí, která neumí nic kromě poflakování a vysedávání v hospodě.

Lidské vědomí rovněž umožňuje odložit své okamžité záměry a touhu po uspokojení. Ukažte potkanovi jeho dobrůtku a někam ji schovejte tak, aby to viděl. Pokud může, ihned se na místo rozeběhne a uspokojí svoji touhu. Pokud ale potkana několik minut zadržíte a potom vypustíte, neví už, kde odměnu hledat.

Pokud tentýž pokus provedete s dítětem, ukáže se opět jedinečná vlastnost lidského mozku, která nemá u ostatních zvířat obdoby. Dítě dovede počkat i více než hodinu. Když Walter Hunter prováděl tento pokus se schováním pochutiny, a zkoušel potom malé děvčátko zabavit, řekla mu holčička nakonec: "Víš, já si myslím, že chceš, abych na to zapomněla." Ostatní nelidští primáti vykazují pouze základní náznaky této schopnosti.
Struktura, která se má co nejdéle zachovat, má výhodu, pokud dovede svoji budoucnost předvídat ve formě simulace. Je krok před strukturou, která se může učit jen na základě metody pokusů a omylů. Vývoj schopnosti předvídat byla nejspíše jedním z důvodů vedoucí k subjektivnímu pocitu vědomí. Vědomí se patrně objeví v okamžiku, kdy schopnost mozku předvídat už je tak ucelená, že musí zahrnout i model sebe.

Tyto vlastnosti vědomí jsou tedy dalším trikem evoluce zvyšujícím pravděpodobnost na přežití. Geny tvořící struktury, jejichž důsledkem je vědomí, mají lepší šanci na přežití.

Vědomí sebe sama

Naše mysl odlišuje vnitřní subjektivní pocity duše od vnější reality. Naše subjektivní pocity jsou přímým obrazem fyzického stavu těla, např. jeho teploty, krevního cukru. Pociťovat určité signály jako bolest je důležité, protože nás to vede k okamžité reakci a snaze odvrátit nepříjemný zdroj bolesti. To vede k zachování struktury. Vědomí je důležité pro přežití a má motivační funkci. Naše vnímání světa, subjektivní pocity i pocit vnější reality, se v průběhu evoluce vytvořili za účelem přežití, a takové jsou také jeho vlastnosti. Vnímáme svět tak, jak je důležité ho vnímat pro přežití.

Když jsem byl malý a spálil se o žehličku, říkal jsem si, proč to tak bolí? Vysvětlením bylo, že nervové buňky vyvolají akční potenciál vedoucí z místa poškození do zpracování v nervovém systému, do míchy a do mozku. Chemické signály jsou z místa poškození těla přenášeny krví, lymfou a mezibuněčnou tekutinou.

Vnitřní i vnější svět musí být za takovým účelem bohatě reprezentován určitými stavy v našem vědomí. A naše vnímání vnitřního i vnějšího světa, bolest ztráty milovaného člověka i bolest pociťovanou od horkého hrnce můžeme ovlivnit chemicky prostřednictvím léků.

Vědomí modeluje sebe sama.

Reprezentace sebe

Angličan Lord Nelson (Horatio Nelson) byl v bitvě se Španěly zasažen ránou z muškety do horní končetiny, která mu musela být amputována. Ruka byla dávno pryč, rána zhojená, přesto ale trpěl intenzivními bolestmi a pocitem, že nemůže otevřít dlaň odstraněné ruky a prsty mu ji prorůstají. Považoval to za definitivní důkaz existence lidské duše.
Lord Nelson zraněn při bitvě o Santa Cruz u Tenerife 24. července 1797. Namaloval Richard Westall (1806).

Dnes víme, že jde o častý jev. Lidé, kteří přijdou o končetinu nebo jinou část těla, např. prs nebo třeba část tváře, mívají pocit, že tuto část těla stále mají. Asi 80 procent z nich pociťuje teplo, svědění, tlak i bolest. Někteří mají pocit, že s ní mohou dále hýbat, jiní však mají pocit, že je sevřená do nepříjemné polohy (lord Nelson). Mluvíme o fantómové končetině, obecně pak fantómových pocitech, které přetrvávají týdny, měsíce nebo i destiletí po ztrátě.

Nervy jsou něco jako kabelové svazky vedoucí např. od končetiny do páteřní míchy a odsud do mozku. A v každém kabelovém svazku jsou jednotlivá nervová vlákna. Vedou jak z končetiny do mozku (smyslové nervy), tak naopak z mozku do končetiny (nervy řídící svaly). Mohou být velmi dlouhé, vést od prstu až do krku.

Jednoduchá procedura s pomocí zrcadla pomáhá ovlivnit mozek a odstranit nepříjemnosti s fantómem končetiny (Vilayanur "Rama" Ramachandran). Díky symetrii lidského těla můžeme zrcadlovým obrazem pohybu vlastní existující končetinou přesvědčit mozek zrakovou zpětnou vazbou, že je končetina uvolněna z nepříjemné polohy. V době lorda Nelsona však nikdo nevěděl o plasticitě mozku a možnostech jeho přemapování.

V případě fantómové končetiny jsou nervy v místě oddělení pravděpodobně dále napojeny míchu a stále vysílají signály do mozku, což se ve vědomí interpretuje jako by končetina byla stále na místě. Ztrána končetiny neznamená ztrátu částí mozku, které ji měly informačně na starosti. V mozku je stále něco jako model všech částí těla. Mozek modeluje tělo.

Mozek tedy neprezentuje jen okolní svět našemu vědomí, reprezentuje v sobě i naše tělo a sám sebe. Musíte vedět, co dokážete se svým tělem zvládnout, víte, že např. nezvednete kamión. Mozek provádí tuto reprezentaci, v níž dokáže modelovat tělo a jeho interakci s vnějším světem.

Mozek se vyvinul tak, aby zvládnul život v přírodě a společnosti. Pak zahrnul i sám sebe. A to je vědomí.

Nepřehlédněte! Tento článek je součástí seriálu Duše a vědomí.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 HISAKO HISAKO | Web | 28. září 2016 v 7:21 | Reagovat

půjčka na blesk peněženku :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama