Zážitky blízkosti smrti

24. ledna 2009 v 21:40 | sagan (zavináč) email (tečka) cz |  Duše a vědomí
Co se děje s naší duší po smrti? Budeme provedeni panoramatickým přehledem důležitých událostí svého života od dětství až po smrt. Budeme putovat tunelem a směřovat na velice pěkné prozářené místo plné míru, radosti a harmonie se světelnou postavou na konci. Setkáme se zde se zemřelými přáteli?


Kyslík ze vzduchu, který dýcháme plícemi, srdce neustále přepravuje rozpuštený v krvi do celého těla, v jehož jednotlivých částech je využíván pro životně důležité procesy. Pokud nedojde během 4 až 6 minut od srdeční zástavy k oživení úspěsnou resuscitací, kyslík se nedopravuje do mozku, mozkové buňky (neurony) tvořící vědomí se začnou nenávratně poškozovat (umírají), a dochází k mozkové smrti. Pokud člověka po této době přesto "oživíte", už nemusí být kvůli poškození mozkových buněk tím, koho jste znali. Jeho duše se tím změní. Samotná smrt člověka je dnes podle mezinárodní dohody definovaná jako smrt mozkového kmene.

Na druhou stranu může být člověk mrtvý, ale srdce může stále bít (srdce může bít i zcela mimo tělo člověka) a stejně tak fungovat mohou i ostatní orgány mimo mozku. Organismus může např. pohnout končetinou, neboť pohyb může způsobit reflex řízený páteřní míchou. Přesto už se nebude jednat o člověka s duší, jakou jste znali.

V 70. letech 20. století už byla lékařská věda tak rozvinuta, že srdce mohlo být po zástavě opět uvedeno do činnosti a po krátkém nedostatku kyslíku tak byl mozek opět zásobován krví obohacenou kyslíkem. Mnoho pacientů bylo od té doby úspěšně přivedeno po zástavě srdce "zpět k životu". Až 20 procent z nich (tj. každý pátý), pak hovoří o zážitcích "z druhého břehu". Nakonec tyto lidi ale vždy vrátilo něco zpět do života… lékaři či jiní lidé, kteří prováděli oživování. Zachránění si pak tyto návraty zdůvodňují tím, že ještě musí na světě něco vykonat. Prakticky vždy u těchto jedinců dochází ke ztrátě předchozích obav ze smrti. Tyto zážitky označujeme jako zkušenost blízkou smrti (NDE).
Tunel a na jeho konci uvítací světlo.

Z vlastní zkušenosti víme, že vnímání může být za různých okolností pozměněné a mozek může interpretovat skutečnost naprosto zkresleně.

Halucinace

Jedním ze zakladatelů moderních neurověd byl anatom Jan Evangelista Purkyně, který se narodil u Litoměřic. Purkyně vypozoroval, že i u zcela zdravých lidí může dojít k iluzi, kdy podnět z vnějšího prostředí mozek špatně zpracuje a chybně tak interpretuje v našem vědomí. Kdokoliv z nás může např. ve zkroucené větvi v šeru vidět hada. Stačí větší únava, strach, očekávání, nebo přesvědčení a lidé vidí anděly, čerty, panenku Marii, či mimozemšťany.
Halucinace jsou často spojeny už s psychiatrickými jevy, jako jsou poruchy nálad či schizofrenie. Asi 70 procent schizofreniků a 15 procent lidí s poruchou nálad jako je deprese slyší neexistující hlasy. Objevují se ale halucinace i ostatních smyslů. Např. můžete cítit vůni květin či rozkládajícího se masa, která ve skutečnosti vůbec neexistuje (fantosmie), nebo cítit neexistující doteky. Naše vědomí je náchylné k chybám.

Mozek vyžaduje neustálý přísun údajů ze smyslů. Pokud tělo není z vnějšku ovlivňováno, mozek přesto stále pracuje a začne si vnější podněty sám vytvářet na základě dříve uložených údajů v paměti. Byly prováděny experimenty s lidmi v naprosté izolaci, při nichž byly potlačeny vjemové vstupy do všech smyslů. Studovalo se, jak smyslová deprivace ovlivní naši mysl.


Lidé ve zvukotěsných místnostech, bez světla a s rukavicemi zabraňujícími dotykovým vjemům, popisovali velmi zvláštní zážitky. Viděli pohybující se tvary, barevná světla, zebry, zvířata. Slyšeli hudbu, mnoho různých hudebních nástrojů jako hoboj, harfu, africké bubny, varhany. Měli pocit, že v místnosti je někdo další.

Podobně při holotropním dýchání (hyperventilaci), kdy lidé zvyšují frekvenci opakování nádechu a výdechu tak dlouho, dokud nevydýchají z krve podstatnou část oxidu ohličitého (CO2), čímž se v ní hromadí zásadité (alkalické) složky a tělo je v podstatě vystaveno metabolické otravě (respirační alkalóza). V tomto stavu lidé zažívají opět pozměněný stav vědomí, jako například při požití LSD. Holotropní dýchání vyvinul pro psychoterapeutické účely Stanislav Grof, který se narodil v Praze.
Trvalost paměti, Salvador Dalí (1931)

Mozek astronautů a pilotů při výcviku na centrifuze (odstředivce) se vlivem extrémního přetížení odkrví, čímž má nedostatek kyslíku (tzv. lokální cerebrální hypoxie). Tito lidé rovněž popisují tunelovité vidění. Je to stejný vizuální zážitek, jaký popisují lidé se zástavou srdce, jejichž mozek má rovněž nedostatek kyslíku. A astronauté a piloti zcela jistě nejsou ve stavu blízkému smrti. (G-LOC)

Po použití látek v množství jinak nepřítomných v organismu (drogy a alkohol) se objevuje extrémní zkreslení vnímání prostoru a času, lidé vnímají surrealistické vize. A podobné zkreslení prostoru, zúžení zorného pole, vytvoření temné oblasti po stranách a soustředění světla do jednoho bodu, je možné zažít při předávkování LSD nebo marihuanou.

Jak je možné, že lidé vypovídají o jasných zážitcích z okamžiků, kdy mozek nebyl zásobován krví?

Lidé popisují změněné vnímání času, což může naznačovat, že k zážitkům může docházet ve velmi krátkém okamžiku (v jedné sekundě) až po obnovení životních funkcí. Podobně jako sen se nám může začít zdát až v okamžiku, kdy se budíme, a přitom nám subjektivně připadá, že musel trvat alespoň několik minut.

Ani v okamžiku klinické smrti nemusí ihned dojít k poškození mozku. Nejprve se objeví kyslíkový deficit, ale potom dojde za nedostatku kyslíku ke změně v látkové přeměně (metabolismu) tak, že se začne hromadit kyselina mléčná (anaerobní glykolýza) a navíc iontové kanálky přivádějící kyslík k mozkovým buňkám jej zadrží. Mozek člověka tak může přežít relativně dlouhou dobu nepoškozen.

Je zajímavé, že lidé popisují tunel a světlo -- zážitky si tak odpovídají. Obecně je struktura našich těl velmi podobná, i když se v určitých detailech odlišujeme. Naše vnímání na základě určitých počitků je také podobné -- všichni popisujeme vnímání barev stejně, slyšíme podobné zvuky stejně, chuť popisujeme stejně -- tedy pokud je příčina stejná, pak je i náš popis shodný. A tedy i všichni lidé, jejichž mozek se dostane za určitých podmínek do stresové situace v důsledku nedostatku kyslíku, vytváří stejné halucinace. Všichni máme podobnou stavbu mozku a podobné vnímání.

Jako hořící oheň, mozek potřebuje neustálé dodávky kyslíku. Při jeho nedostatku se změní chemické a elektromagnetické procesy v mozku, změní se fungování neuronů podobně jako u výše uvedených případů. Nakonec, všechny zprávy máme pouze od živých lidí, kteři nikdy nebyli opravdu mrtví. Přesto je tento jev fascinující.

To, co lidé popisují při zástavě srdce, pravděpodobně všichni jednou zažijeme.
Nepřehlédněte! Tento článek je součástí seriálu Duše a vědomí.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 KLINICKÁ SMRT KLINICKÁ SMRT | 9. srpna 2009 v 1:21 | Reagovat

Cesta tunelem, setkání se světlem a zemřelými přáteli či rodiči nebo panoramatický přehled života od dětství až po současnost. To jsou jen nejznámější, celkem pozitivní zážitky lidí, kteří prošli klinickou smrtí.
Více zde : http://www.nde.okamzite.eu/

2 PeterBat PeterBat | E-mail | Web | 24. srpna 2017 v 19:26 | Reagovat

“Adoro viaggiare in Segway”. Il modo migliore per cadere in amore con Verona in nessun tempo!
Quando si dispone di un breve tempo a coprire una citta, questo e un ottimo modo per farlo. Mi e piaciuto molto il nostro tour e guida. L'audio e stato un po' difficile, ma la guida li ha tenuti lavorando. Quando il suo caldo, questo e un ottimo modo per andare in giro e stare un po' fredda. Verona e una citta facile accesso per segway intorno. Abbiamo visto tutti i principali siti e ci hanno dato una buona sensazione per il layout della citta. Siamo stati in grado di tornare a pochi posti il giorno successivo per un po' di tempo.

https://www.regiondo.it/segway-historic-tour-in-verona

<b>Book Now</b> ''' http://segwayverona.com/

https://eu5.bookingkit.de/onPage/detail?e=2202759fc95947e409b3435a7ae87161&preview=true&lang=it

3 Pedro Pedro | Web | 2. září 2017 v 11:22 | Reagovat

Znate nejakou dobrou skolu kytary online?

4 Kamil Kamil | Web | 7. září 2017 v 19:50 | Reagovat

Fakt?

5 Pedro Pedro | Web | 7. září 2017 v 19:58 | Reagovat

Mate zkusenost s nejakymi lekcemi na kytaru?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama