Stvoření a evoluce

Hemoglobin v rostlinách

29. srpna 2009 v 12:11 | sagan (zavináč) email (tečka) cz
Molekula bílkoviny hemoglobin je nejznámější svojí schopností vázat kyslík do lidské krve v plicích a přenášet ho do ostatních tělních tkání. Navzdory očekávání však hemoglobin najdeme i v rostlinách.


Kambrická exploze

25. října 2008 v 15:39 | sagan (zavináč) email (tečka) cz
Po miliardy let byla Země pustá jakéhokoliv složitého života. Potom, před půl miliardou let došlo k jedné z nejpozoruhodnějších událostí v historii života: velkému třesku v životě na Zemi. Jedná se v podstatě o krátké období, kdy se objevilo mnoho hlavních druhů. Odkud se všichni tito živočichové vzali? Jaké byly příčiny kambrijské exploze?

Proč vědci věří v evoluční teorii? Je evoluce věda?

24. října 2008 v 19:13 | sagan (zavináč) email (tečka) cz
Pokud je teorie evoluce vědeckou teorií, musí být empiricky ověřitelná. Důsledky každé vědecké teorie musí být možné pozorovat a rovněž musí existovat pozorování, které by mohlo teorii vyvrátit. Mnoho lidí napadá biologickou teorii evoluce, že je nevědecká, že není falzifikovatelná. Je biologická evoluce druhů testovatelná? Je evoluce falzifikovatelná? Proč vědci věří evoluci?

Jaké jsou důkazy evoluce?

23. října 2008 v 21:24 | sagan (zavináč) email (tečka) cz
Za celou lidskou dobu nevznikl žádný nový druh. Uvnitř jednotlivých druhů sice dochází k drobným změnám (variacím), jako je např. změna zbarvení, velikost jednotlivých částí těla, ale je to pořád pták, je to pořád pes, je to pořád bakterie. Ale lze evolucí vysvětlit také existenci vyšších taxonů -- jako je čeleď, řád, třída nebo kmen?

Fosilní důkazy evoluce (zkameněliny) a chybějící přechodové články

23. října 2008 v 20:56 | sagan (zavináč) email (tečka) cz
Díky paleontologii známe mnoho konkrétních fosilií mezistupňů, což je úžasné, pokud si uvědomíme, že nemůžeme prohledat každý čtvereční metr země, nemůžeme prohledat dna oceánů. Poznatky vědy našemu poznání milionkrát rozšířily období, po které byl na Zemi život.
Icaronycteris je jeden z nejstarších známých netopýrů (Chiroptera).

Rudimenty a vestigální orgány (atavismy)

22. října 2008 v 18:46 | sagan (zavináč) email (tečka) cz
Jedním z mnoha důkazů vývoje organismů ze společných předků jsou vestigální struktury. Jsou rudimenty v lidském těle opravdu jen nefunkčním pozůstatkem po nějakých zvířecích předcích?
Svaly připojené k lidskému uchu nejsou obvykle vyvinuty tak dobře pro pohyb uší, jako například u tohoto makaka. Trojhranný útvar (vztyčený cíp) v boltci člověka je pak atavismem.

Kolaps evoluční teorie

21. října 2008 v 20:01 | sagan (zavináč) email (tečka) cz
Jak se může organismus "přizpůsobit" okolnímu prostředí? Objeví se např. u ryby větší ploutve, když je potřebuje, aby unikla predátorovi a přežila? A objeví se po generacích u žiraf dlouhý krk, když jej musí neustále natahovat za potravou? Bude darwinismus během deseti let již jen pouhou historií?

Genetické mutace v evoluci

19. října 2008 v 12:31 | sagan (zavináč) email (tečka) cz
Byl to náš krajan -- Johann Mendel -- kdo nalezl pravidla mutací, které jsou základním pilířem evoluční teorie, když položil základ genetice. Charles Darwin jasně viděl, že u živočichů dochází ke změnám, ale neznal jejich základní pravidla, která právě Johann Mendel odhalil.
Původně zapomenut. Z dnešního pohledu však zakladatel genetiky -- opat Johann Gregor Mendel -- na olejovém obraze v klášteře svatého Tomáše v Brně.

Vznik nových druhů

18. října 2008 v 21:53 | sagan (zavináč) email (tečka) cz
Jak víme, že jeden organismus je členem jednoho druhu a další už členem jiného druhu? Podle čeho se provádí rozřazení živočichů do druhů?
Stejný druh. Přestože vypadají rozdílně, jsou všichni dnešní lidé stejným druhem označovaným jako Člověk moudrý (Homo sapiens sapiens).

Kolik času je potřeba na evoluci?

18. října 2008 v 19:51 | sagan (zavináč) email (tečka) cz
Může trvat milióny generací, než se jeden druh vyvine v jiný. Nedojde k tomu najednou, ale krok po kroku. Evoluce se mohla v každé další generaci ubírat jiným směrem. Určité mutace ale byly v daném prostředí vhodnější než jiné. Byl to vliv okolního prostředí, síly a tlak okolní přírody, ve které se dále v čase dostaly jen ty mutace, které umožnily nejvhodnější přežití a nakonec i úplné oddělení druhů.

Evoluce a druhý zákon termodynamiky

11. října 2008 v 10:03 | sagan (zavináč) email (tečka) cz
Jeden lékař mi napsal: "Jako fyzik asi víte, že tím, že si píšeme, překračujeme několik přírodních zákonů." To mi vyrazilo dech! Zcela určitě není možné porušovat přírodní zákony, tak jako lidé porušují právní normy. Tento doktor medicíny se ale domníval, že už samotnou svojí existencí porušujeme druhý zákon termodynamiky. Stejně tak jako všechny ostatní rostliny či živočichové. Odkud se bere složitost a komplexita organismů?

Charles Darwin a Bůh

11. října 2008 v 8:54 | sagan (zavináč) email (tečka) cz
Charles Darwin (1809-1882) ve svých osmnácti letech opustil studia medicíny, aby přešel studovat teologii na Univerzitu v Cambridge. O čtyři roky později se vydal na lodi Jejího Veličenstva (HMS) Beagle na přírodovědnou výpravu, která vyústila v první náčrt evoluční teorie v roce 1838, kdy skončila jeho mise na lodi Beagle.

Vznik oka

10. října 2008 v 20:28 | sagan (zavináč) email (tečka) cz
Oči jsou pro nás hlavním zdrojem vjemů okolního světa. Ale nejen, že nám zprostředkovávají obraz okolí, současně prozrazují náš vnitřní stav, zdraví a krásu. Jsou oknem do naší duše.

Schopnost oka dodávat do mozku zrakové vjemy je založena na přesném uspořádání jednotlivých částí oka. Jak mohlo takové oko vzniknout evolucí? K čemu je dobrá jen polovina oka? Oko není nějaké náhodné uspořádání molekul, spíše něco jako velmi přesný stroj s určitou funkcí.

Je cílem evoluce člověk?

9. října 2008 v 21:24 | sagan (zavináč) email (tečka) cz
Vede evoluce stále k lepšímu? Od jednoduchého ke složitému? Na základě fosilních záznamů a genetiky víme, že nejprve byly jednoduché druhy, které vyhynuly tak, jak se měnilo prostředí na Zemi. V přírodním výběru mohly obvykle přežít jen ty rychlejší, chytřejší, lépe ozbrojené, spolupracující druhy.
Evoluce není jako šplhání po žebříku vzhůru s daným cílem. Spíše se větví jako strom.

Jak funguje evoluce?

9. října 2008 v 19:41 | sagan (zavináč) email (tečka) cz
Všichni víme na základě vlastní zkušenosti, že se biologické rysy dědí z rodičů na děti. A přestože většinu charakteristik dítěte je možné nalézt u jeho rodičů, stane se, že některý z rysu dítěte je naprosto odlišný.

 
 

Reklama